B2 First · Writing · Část 2
E-maily a dopisy laděné správným tónem pro adresáta.
Všechno tady plyne z jediné otázky: kdo to bude číst. Zadání ti to vždycky řekne — kamarád, nadřízený, organizace, kterou neznáš — a rejstřík, oslovení, rozloučení i míra přímosti se od té odpovědi odvíjejí. Trefit čtenáře je v téhle úloze většina communicative achievement.
Druhá polovina je úplnost. Tyhle úlohy obvykle v krátkém zadání schovávají dvě tři věci, které musíš udělat — poděkovat, vysvětlit, požádat, omluvit se, navrhnout. Než začneš, podtrhni si je. Plynulý, dobře napsaný e-mail, který vyřídil jen dva ze tří povinných bodů, dostane za content špatnou známku — a content je kritérium, na kterém kandidáti ztrácejí nejvíc.
Na B2 je čtenář nejčastěji někdo, koho znáš — kamarád, partner z výměnného pobytu, učitel, se kterým dobře vycházíš — a rejstřík je neformální až neutrální. 140 až 190 slov je dost málo na to, aby tě dlouhé úvodní zdvořilosti později stály bod za obsah.
Podle toho, komu podle zadání píšeš. Kamarád snese stažené tvary a neformální obraty; organizace chce plné tvary, formální oslovení a žádné idiomy. Na důslednosti záleží stejně jako na samotné míře formálnosti — přeskakování mezi oběma se trestá.
Ne. Hodnotí se text samotný a formální náležitosti jako adresa nebo datum se nevyžadují. Slova radši utrať za body obsahu.
