Reported speech and reporting verbs

Pod jedním názvem reported speech (nepřímá řeč) se schovají dvě různé dovednosti. První je mechanický posun: „I’ll call you tomorrow“ se změní na „he would call her the following day“ — čas o krok zpátky, zájmena podle nového mluvčího, časové údaje posunuté. Část 4 ti obvykle časový údaj dá a testuje čas a zájmeno.

Druhá dovednost je uvozovací sloveso s vlastní gramatikou. „Admit“ má za sebou -ing, „refuse“ infinitiv s „to“, „accuse“ potřebuje „of“ plus -ing, „suggest“ bere -ing nebo vedlejší větu s „that“ a nikdy ne „suggest somebody to do“. S nepřímou řečí, jak ji učí učebnice, to nemá společného nic; jsou to slovesné vazby převlečené za nepřímou řeč — a právě tam leží body.

Otázky. Nepřímá otázka si drží slovosled oznamovací věty a ztrácí „did“: „asked Amy where she had bought“. Kandidáti přenesou pořadí z otázky („where had she bought“) a ztratí bod na struktuře, kterou v oznamovacích větách ovládají naprosto spolehlivě.

Záporný pokyn. „Don’t touch“ se změní na „warned us not to touch“ — „not“ před „to“, nikdy za ním. A slovesa, jejichž význam už zápor obsahuje: „refused to lend“ v sobě žádné „not“ nemá, protože „refuse“ znamená říct ne.

Podívej se nejdřív na klíčové slovo. Pokud je to uvozovací sloveso — ADMITTED, SUGGESTED, ACCUSED — jde v položce o vazbu toho slovesa a posun času je míň důležitý než -ing, „to“ nebo předložka za ním. Pokud je to WOULD, HAD nebo WHETHER, jde o mechanický posun a projdeš čas, zájmeno a slovosled přesně v tomhle pořadí.

Pak počítej. „Admitted that he had broken“ je pět slov a je v pořádku; „admitted that he had broken the“ je šest a nedostaneš nic, i když věta s mezerou končí na „the window“. Mezera končí tam, kde druhá věta zase přebírá slova.