B2 First · Gramatika · Vzorec 1 z 10
Všechny časy, modální trpný rod, „be made to do“ a „it is said that“ — struktura, ke které se Část 4 vrací nejčastěji.
1 z 8
Someone stole my bike from outside the library.
WAS
My bike outside the library.
Transformace do trpného rodu po tobě chce zachovat význam a změnit, o kom ta věta je. „Someone stole my bike“ a „My bike was stolen“ hlásí tutéž událost; druhá verze jen vynechá člověka, o kterém stejně nikdo nic neví. Část 4 sahá po trpném rodu proto, že v jedné mezeře testuje tři věci najednou: správný tvar „be“ pro daný čas, příčestí trpné hlavního slovesa a to, jestli ti dojde, že původce děje musí zmizet — nebo se naopak vrátit za „by“.
Čas nese celé „be“. Present continuous se změní na „is being built“, present perfect na „has been watered“, modální sloveso na „must be handed in“. Příčestí se nemění nikdy; mění se jen „be“ před ním. Kdo umí časovat „be“ ve všech časech, umí napsat každý trpný rod v angličtině.
Ztracený bod je skoro vždycky vynechané slovo, ne špatné. Z průběhových trpných tvarů mizí „being“ („is built“ místo „is being built“) a z vazby „be made to do“ mizí „to“ — činné „made us stay“ žádné „to“ nemá, tak ho kandidáti vynechají i v trpném rodě. Zkoušející slova počítá: dvě až pět, včetně klíčového slova. Chybějící „to“ je chybějící slovo.
Druhá pravidelná ztráta je trpný rod u sloves, která uvozují řeč. „People say that the castle is haunted“ se změní na „The castle is said to be haunted“ — uvozovací sloveso jde do trpného rodu a sloveso za ním do infinitivu s „to“. Kdo napíše „is said that it is“, má správnou myšlenku a bod ztratí na gramatice.
Najdi předmět první věty; ten je podmětem té druhé. Pak se zeptej, v jakém čase první věta je, a napiš „be“ v tomhle čase. Pak přidej příčestí. Teprve potom se rozhodni o původci děje: když první věta říká „someone“, „they“ nebo „people“, zmizí; když jmenuje konkrétního člověka a druhá věta má místo na „by“, zůstane.
Přečti si svou odpověď zasazenou do celé druhé věty. Každá uznávaná odpověď v drilu níž sedí do své mezery gramaticky stejně dobře jako významem — pokud tvoje verze potřebuje za mezerou ještě jedno slovo navíc, aby dávala smysl, není to ta odpověď.
Jen když nenese žádnou informaci. „Someone“, „they“, „people“ a „nobody“ mizí, protože trpný rod existuje právě proto, aby je nemusel jmenovat. Pojmenovaný původce — „a famous architect“ — se vrací za „by“ a klíčové slovo v takové položce bývá právě BY.
„Make“ i „let“ mají v činném rodě holý infinitiv („made us stay“), ale „make“ má v trpném rodě infinitiv s „to“ („we were made to stay“). „Let“ trpný rod nemá vůbec — nahrazuje se vazbou „be allowed to“. Část 4 testuje obojí a právě „to“ rozhoduje o bodu.
